Zlato je jedním z mála přírodních kovů, které v zemi nacházíme v použitelném stavu, aniž bychom je museli čistit nebo tavit. Dalšími takovými kovy jsou stříbro, měď a platina.
SEZNAMTE SE SE ZLATem
Pro výrobu šperků bylo zlato známo a vysoce ceněno již dávno ve starověku. Zlato bylo známo již v dávno ve starověku. Nejstarší naleziště zlata byla odkryta pravděpodobně před 5 000 roky př. n. l. v Indii, odkud se dostalo do Babylónie a Persie. V Egyptě se těžilo též v této době v Núbii. Féničané znali způsob dobývání a zpracování zlata dříve než Řekové a Římané.
Zlato se nachází téměř na celém světě. Nálezy zlatých ložisek v průběhu 19. století byly až neuvěřitelné. Baly to léta „zlatých horeček“ v USA - na Aljašce a v Kalifornii, v jižní Africe, Austrálii a na Sibiři.
V Čechách se zlato dolovalo a rýžovalo asi v 8. století, a to na zlatonosných řekách Otavě a Blanici, jejichž písky byly na tento kov bohaté. Nejznámější doly na zlato byly u Jílového, kde bylo zlato zarostlé v křemenných žilách. Ve 13. a 14. století se dobývalo zlato v Kašperských Horách, kde se v malém množství těží i dodnes.
VÝSKYT ZLATA V PŘÍRODĚ
V přírodě se vyskytuje nejčastěji ryzí v podobě zrnek nebo šupinek, a to buď v křemenných žilách, které prostupují horniny, nebo v náplavech vzniklých odplavením zvětralých zlatonosných hornin.
Větší kousky, tzv. valouny se vyskytují velmi zřídka. Jeden z největších valounů zlata byl nalezen v Austrálii a měl hmotnost 70,9 kg. Další velké valouny byly objeveny v USA, Rusku, jižní Africe a Brazílii. V menším množství bývá zlato přimíseno v kyzech - pyritech.
Předpokládá se, že do dnešního dne se na světě vytěžilo dolováním a rýžováním asi 117 tisíc tun tohoto drahého kovu.
Zlato má překrásnou žlutou barvu a vysoký lesk. Barva zlata závisí na množství a druhu příměsí, které obsahuje. Přírodní zlato je typicky zažloutlé, avšak při použití ve zlatnictví podle zakázky se jeho barva mění a zvyšuje se jeho tvrdost.
Přidá-li se stříbro, platina, nikl nebo zinek, vzniká světlé nebo bílé zlato. Přidáním mědi vzniká červené nebo růžové zlato.
FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI
Zlato (Au) má hustotu 19,3 kg/dm3 a má teplotu tání 1 063 °C. Zlato má krásnou žlutou barvu a vysoký lesk. Je velmi měkké (T - 2,5). Je to nejkujnější a nejtažnější kov na Zemi. Dá se vytepat na tloušťku až 0,0001 mm.
Z 1g ryzího zlata lze vytáhnout tenký drátek až 1 km. Na vzduchu je stálé. Rozpouští ho lučavka královská, rtuť a kyanid draselný a kyanid solný.
RYZOST ZLATA
Ryzost zlata je určena podílem přítomného ryzího zlata ve slitině a vyjadřuje se jednotkou zvanou karát - kt. Nejčistší zlato má 24 karátů, zatímco 18karátové zlato má 75% čistého zlata a 14karátové zlato má 58,5% čistého zlata. Ve zlatých špercích zbývající podíl slitiny se nejčastěji používá stříbro. Mimo jiné se používá také platina, palladium, měď, zinek, nikl a kadmium.
Ryzí zlato se používá velmi málo, jedině ve zlatotepectví a při pokovování v chemických a technických odvětví. Cena zlata na světových trzích se udává na jednu trojskou unci - 31,1 g.
VÝHODY ZLATA
Zlaté šperky jsou vhodné pro všechny typy zákazníků s citlivou pokožkou a nebo alergií na obecný kov.
Další výhodou zlata je, že uspokojí jakékoliv zákazníkovo přání, co se barvy kovu týče. Na výběr je totiž ze žlutého, bílého i růžového zlata. Žluté zlato je tradiční a klasické. Bílé zlato sluší světlejší pokožce a v posledních letech jeho obliba velmi vzrostla stejně s poptávkou po platině. Aktuálně nejmodernější je růžové zlato, které něžně ladí s odstínem kůže. Hodí se zejména pro mladé moderní ženy.
Hodnota zlatého šperku v čase neklesá. V dobách nouze v nich máte uloženou investici.
Všechny naše zlaté šperky SALABA vyrábíme z 14kt i 18kt z bílého, žlutého i růžového zlata.
